V středoamerické mytologie existuje nepřeberné množství bohyň, jejichž antropomorfizace se značně proměňuje. Bohyně Tlazolteotl je bohyní lásky a zárověň nečistoty. Jedním z mnoha úkolů, které jako bohyně lásky měla, bylo přijímat zpovědi, které byly na každém žádány jen jednou a to většinou na konci života. Tato zpověď sloužil k vyplavení emocionální špíny slovní podobou, bohyně pak tuto nečistotu pozřela. S pomocí Tlazoteotl je možné očistit a uzdravit Zemi.
Postavme se rovně s lehce pokrčenými koleny, ruce zvedněme do víše prsou, dlaněmi vzhůru, prsty jsou pokrčeny a nehty směřují dopředu. Narovnejme hlavu, horní zyby zakrývají dolní ret, horní ret je jemně zvednutý.
Reaktualizační technika zobrazení/zhmotnění: zažehlovaná enkaustika doplněná rytou kresbou, kubistická enkastiková koláž .
Do tváře matky Země vrýváte hluboké, nezdravé jizvy, když stavíte dálnice a silnice. Matce Zemi stříháte vlasy, když vypalujete buše a kácíte lesy. Vaši železní ptáci prořezávají nebe a prší, když pršet nemá. Z břicha matky vyrýváte rudu, zimu jste oteplili. ale nikdo neslyší, jak velmi se zlobí.1) 
|
Obrazová příloha:
fotodokumentace z výtvarné dílny.
Rosa M. - čerpáno z AllPosters.com
bohyně Tlazolteotl z GOREOVÁ, B. Extatické pozice těla. Praha: Votobia, 2003. ISBN 80-7220-151-4
Literatura: 1)
XOKONOSCHTLETL. Příběhy a moudrosti aztéckých Indiánů. Praha: Portál, 2000. ISBN 80-7178-362-5
GOREOVÁ, B. Extatické pozice těla. Praha: Votobia, 2003. ISBN 80-7220-151-4
Žádné komentáře:
Okomentovat