zulejka - výtvarně tvořivá reaktualizační dílna: Výtvarná dílna reaktualizující mýtus - iniciace

Je známo, že Řekové v raném období zhotovovali podobné sochy mužů a žen v této pozici a obětovali je v chrámu v Delfách. Nebyli však první, kdo takové postavy vytvářel. Byli to Egypťané, kteří zanechali postavy v přesně stejných pózách o stovky let dřív, než je převzali Řekové. Tato pozice se vyskytovala se do 5. století před n. l., kdy zůstala jako pozůstatek přechodových rituálů. Zřejmě souvisí s eleusinskými mystérii a návratem Persefony z podsvětí, ale lidé si je spojují především s egyptskými bohy, v dřívějším pojetí spíše duchy. Rituály

eleusinských mystérií se často konaly v jeskyních a jejich součástí bylo obětování zvířat, obvykle selat, která byla svržena do propastí, kde se rozkládala a vydávala přitom nezaměnitelný zápach. Tyto iniciační oslavy obvykle zakončovaly rituální koupele v moři. Pozice nám ,dnes stejně jako dříve, zprostředkovává poznání, proč žijeme na tomto světě, Dr. Goreová jako terapeutka zná sílu, která vychází z vyprávění našich příběhů, z pojmenovávání toho, kdo jsme a jaké role hrajeme ve svých životech. duchovní praxi můžeme pozměnit naše vnímání tak, že jsou naše životy uvedeny do kontextu s většími celky, a dávají tím širší význam našim denním zážitkům.

verze pro ženy: stůjte rovně, kolena jsou napnutá, s chodidly blízko u sebe, špičky směřují dopředu. Levou paži přitáhněte blíž k tělu, prsty, které jsou semknuty těsně k sobě, ukazují směrem k zemi. Pravou ruku položte na prsa tak, že dlaň je pod pravým prsem a prsty míří směrem k levému rameni. Narovnejte hlavu, stůjte zpříma a zavřete oči. verze pro muže: stůjte rovně, kolena jsou napnutá a levou nohou lehce vykročte dopředu. Pata levého chodidla je vedle špičky pravé nohy, obě špičky směřují rovně dopředu. Přeneste většinu váhy na levou nohu. Paže nechejte svěšené blízko u těla, lokty jsou napnuté. Mužské sochy jako by držely v každé ruce nějaký předmět. Pro tento účel můžete použít křišťály. Uchopte je tak, že palce spočívají na hřbetech prstů a jejich nehty míří rovnou k zemi. Narovnejte hlavu, stůjte zpříma a zavřete oči.

Reaktualizační technika zobrazení/zhmotnění: origami z mandal (akvarel) - květy a origami ze zlatého papíru - Panny; -doplněné dílčí papírovou instalací a následující další víceúrovňové akrtualizace bylo dosaženo "hojivou cestou po čakrách města".
Tato aktualizace spočívá ve vytvoření artefaktů za účelem posílení jednotlivých energeitických centem města (Jin-dřichova Hradce). O lokalizaci jednotlivých center se zasloužil Jaroslav Chvátal, který je našel díky svému mediálnímu daru. Toto specifické putování postupně navstíví všech sedm čaker města, v jejichž místě budou použity odpovídajícím způsobem artefakty k posílení a harmonizaci celého města jako organismu, jako mikrokosmu a makrokosmu zároveň. Máme naše město rádi, je pro nás manifestací kosmického dění a proto se snažíme, aby život v něm byl co nejblíže rovnovánému stavu.

Velká matka Nun porodila vlastní plodivou silou tři bohy – Cheprera, Re a Atuma, kteří byli jedním a třemi zároveň. Bůh Atum se opět vlastní plodivou silou rozdělil na dvě části, z nichž jedna byla Šov (Bůh světů, prázdno, vzduch) a druhá Tefnut (Vesmír, vlhkost skrývající řád). Ti dva zplodili dvě děti, Geba (Zemi) a Nut (Nebe). Nut porodila čtyři děti - syny Osirida a Sutecha, dcery Isis a Nebthet. Všichni byli sourozenci, nicméně Isis se stala družkou Osiridovou a Nebthet Sutechovou, protože jejich niterné povahy tomu odpovídaly. Osiris byl vládce života a Světlem, Sutech vládce smrti a Tmou. Osiris jako prvorozený převzal vládu po svém otci Gebovi a stal se králem. V Egyptě vládlo Světlo, které nepotřebovalo odpočinku. Bratr Sutech však Osiridovi záviděl, žárlil na něj a začal vymýšlet, jak se zmocnit vlády nad Egyptm. Použil lsti, zabil Osirida a rakev s jeho tělem vrhl do Nilu. V Egyptě převzala vládu Tma. Isis s Nebthet však Osirida našly, oplakaly a ukryly. Sutech skrýš objevil, rozsekal Osirida na Tisíce kousků a roznesl je po celém Egyptě. Isis s Nebthet se ale nevzdaly, našly všechny Osiridovy části a spojily je. Jediné, co chybělo, byl jeho falus. Isis se rozhodla s mrtvým Osiridem počít, aby mu zajistila následovníka, za této situace však nevěděla jak. Požádala boha Re o tajemství Tvoření. Re ho však nechtěl prozradit, ale Isis z něj tajemství vylákala lstí. Změnila se pak na holubici, usedla na mrtvé tělo Osiridovo a motivována velkou láskou počala. Z tohoto spojení se zrodil Horus, kterého Isis před Sutechem ukrývala dokud nedospěl. Když se pak stalo, bojoval se Sutechem o trůn. V boji přišel o jedno oko, Sutechovi probodl varlata. Před soudem devatera bohů vymýšlel Sutech pomluvy, ale Isis statečně čelila a Hora nakonec obhájila. Soud rozhodl spravedlivě a určil, že oko bude Horovi navráceno, Sutechova varlata zůstanou probodnuta, protože to byl on, kdo spor vyvolal. Horus se rozhodl, že navrácené oko věnuje svému otci Osoridovi, a tím ho učinil Pánem podsvětí, Pánem života a smrti, Pánem věčnosti, Pánem řádů, Pánem Horního i Dolního Egypta, Pánem blahobytu, Pánem potravy, jež je zároveň ječmenem, ovšem, žitem o pšenicí, Pánem, který vládne zemskému povrchu i podsvětí, Králem Bohů. Stal se ve shodě Osiridem, Sutechem i Horem zároveň. Tři se stali jedním. Boží soud dále určil, že vítězný Horus převezme vládu otcovu a stane se Sluncem a poražený Sutech měsícem…Boj pokračuje dále – Sutechova dcera Het, kterou Nebthet počne, se stane družkou Hora, protiklady se opět vyvažují. Jejich spojením vznikne bytost Hathor…Jde o proměnlivost, o potenciál, který může být aktivován pouze ženou, která pochopila tajemství Tvoření. A jako žena může zasvětit další Hat. V tu chvíli přechází její síla na všechny ostatní ženy, ať jsou Isis, Nebthet či ženou jakéhokoli jména. Stávají se opět jednou a všemi zároveň. Tato žena je schopna přeměnit odporující energii může na energii vstřícnou a učinit z něj Boha.

Pozice Řecký mládenec a panna je svou působností podobná čakře srdeční. Čtvrtá čakra je v místě částí oltáře kostela „Nanebevzetí pany Marie“ a prostranství před průchodem k radnici.

Anaháta, také nazývaná čakra srdce nebo srdeční centrum. Umístěná je uprostřed prsou ve výši srdce. Otevírá se směrem dopředu.

Barva energie čakry je zelená, také růžová a zlatá. Jako element jí byl přiřazen vzduch a smyslová funkce hmat. Symbolem čtvrté čakry je lotos s dvanácti okvětními lístky. Základním principem srdeční čakry je odevzdanost.

Čakra srdce vytváří střed systému čaker. V ní se spojují tři spodní fyzicko - emoční centra se třemi horními -duchovními. Úloha srdečního centra je sjednocování skrze lásku. Každá touha po vroucím kontaktu, po splynutí, harmonii a lásce se projevuje prostřednictvím čakry srdce. Tyto projevy jsou zřetelné i v opačném případě - smutek, bolest, strach z odloučení, ze ztráty lásky apod.

Ve své očištěné a dokonale otevřené formě je čakra srdce centrem opravdové ničím nepodmíněné lásky. Lásky, která je zde jen kvůli sobě samé, kterou není možné “mít” nebo “ztratit”. Ve spojení s horními čakrami se stává tato láska Bhakti, tj. láskou boží. Vede k poznání boží přítomnosti v celém stvoření, ke splynutí s nejvnitřnějším jádrem, srdcem všeho v Universu.

Každým záporem vytváříme oddělenost a negativitu. Pozitivní láskyplné “ano” naproti tomu vytváří vibrace, ve kterých se negativní formy projevu a negativní pocity nemohou udržet a mizí. (Trpíme-li nějakou bolestí nebo nemocí, můžeme pozorovat, že láskyplnou pozorností k nemocnému orgánu nebo části těla se může uzdravení značně urychlit. Vyzkoušejte si to někdy.)

Prostřednictvím čakry srdce disponujeme velkým potenciálem transformace a uzdravování. A to jak pro nás samotné, tak i pro ostatní. Centrum srdce vyzařuje velmi silně. Otevřená čakra srdce má na ostatní spontánně uzdravující a proměňující účinek. (Při vědomém uzdravování spolupůsobí také čakra čela.)

Čakra srdce vyzařuje v zelené, růžové a někdy také ve zlaté barvě. Zelená je barva uzdravení, harmonie a sympatie. Když člověk vidící auru spatří u někoho v oblasti čakry srdce čistou jasnou zelenou barvu, je to pro něj důkaz výrazných léčitelských schopností dotyčného člověka. Zlatá, prorůžovělá aura označuje člověka, který žije v čisté, oddané lásce k božství.

Srdeční čakra je často nazývána branou do duše, protože není jen sídlem nejhlubších a nejživotnějších pocitů lásky. Pomocí ní se také můžeme spojit s univerzální částí naší duše.