Výtvarná dílna reaktualizující mýtus - téma: Žena z Carchi

Carchi, kde byla soška ženy nalezena je hornatá provincie v severním Ekvádoru. Kultura, která figurku vyrobila pochází z období mezi rokem 8oo až 1500 n. l. Pozice, kterou žena zaujímá pomáhá lidem nabýt hlubší úrovně cítění a soucitu. Je morfující - napomáhá najít správný tvar. Ve stavu transu je často vnímám předobraz či samotný obraz dělohy. Eliade popisuje výskyt tohoto archetypu v iniciacích kultur na neolitické úrovni. Má-li dojít ke vnitřní změně, morfóze, je potřeba projít branou ven z jeskyně...spojitost s Platónovou jeskyní nepovažuji za náhodnou...



Posaďme se na podlahu, nohy s tělem a chodila s nohami zaujímají pravý úhel, kolena propnutá. Loket levé ruky netisknout k tělu, dlaň spočívá na břichu - prostředník míří k pupku, pravá ruka je pokrčená a opřená o pas, prsty u sebe. Hlava je narovnaná a oči zavřené. Je možné se zády opřít o zeď.



Reaktualizační technika zobrazení/zhmotnění: kašírovaný papírový objekt, kolorovaný temperou.

Staří lidé vyprávějí, že v době předků do země přišla vládkyně. Jmenovala se Kumizahual, což znamená Léta­jící jaguáří žena. Jméno bylo vybráno dobře, protože my indiáni jaguára uctíváme pro jeho odvahu, sílu a krásu. A všechno z toho se dalo připsat i této ženě. Kumizahual

se usadila v plodné nížině, na místě, kde naši předkové postavili kamenné figury hlav pumy a hada. Dnes se tam navíc nachází také velký kámen se třemi hroty, z nichž každý má jednu tvář. Staří lidé ří­kají, že díky velké magické síle vlád­kyně přiletěl kámen vzduchem a že prostřednictvím jeho síly vládkyně vystavěla velkou říši. Kumizahual měla tři syny, ale jak bude dále řečeno, nikdy nebyla vdaná. Jiní říkají, že tito tři muži byli její bratři a že s žádným mužem nikdy nic neměla. Když k ní přišlo stáří, ukázala se její moudrost v plné síle. Roz­dělila zemi mezi své syny, kteří mohli být i jejími bratry. Předtím jim však poradila, jak se mají chovat k lidem svého národa, jak mají chránit zemi a jak má moudrý vládce vládnout pomocí zákonů. Potom nechala vynést svou postel z domu. Místo očekávaného smutku najed­nou zaburácel hrom a oblohu ozářily ohromné blesky. Když bylo po všem, zjevil se nádherný pták letící vzhůru. A protože vládkyně najednou zmizela, byli předkové pře­svědčeni, že se proměnila v ptáka letícího k nebesům.1)

PUMA Andrés AlencaGutien-éz (Kilko Waika)

Na mé hrudi ulehni, odpočiň si. Vysaj všechny mé bolesti.

Svými drápy, které drásají skály zauzluj mé šlachy uspi mne, ukonči můj život ať už dále nestrádám bolestí.

Dítě mlhy, temný jaguáre dravá šelmo, ruko kamenná: v horách se procházíš zasněženými vrcholky se plížíš.

Leskem svých očí rozháníš mraky mávajíc svým božským chvostem hory oblétáš.

Tvé vousy, ježaté, pichlavé tělo země halí a tvůj jazyk, planoucí oheň olizuje, olizuje krev

Krásný synu bohů toteme Inků kráčíš možná hladový. Hledáš maso, živé maso?

Pojď, posloužím ti hodím ti tvé srdce, roztrhej ho!

Na mé hrudi ulehni, odpočiň si. Vysaj všechny mé bolesti.

Svými drápy, které drásají skály zauzluj mé šlachy uspi mne, ukonči můj život ať už dále nestrádám bolestí.2)

Obrazová příloha: Gorman R. C. :
Grand Canyon
Angelina
Navažská žena s broskvemi
Laila s dítětem
fotodokumentace z reaktualizační výtvarné dílny

Literatura:
1) XOKONOSCHTLETL. Příběhy a moudrosti aztéckých Indiánů. Praha: Portál, 2000.

ISBN 80-7178-362-5

2) KAŠPAR, O. Neuvadnou mé květy, neumlknou mé písně, Liberec: Dauphin, 1996.

ISBN 80-86019-00-4

GOREOVÁ, B. Extatické pozice těla. Praha: Votobia, 2003. ISBN 80-7220-151-4

ELIADE, M. Iniciace, rituály, tajné společnosti. Mystický zrození. Brno: Computer

Press, 2004. ISBN 80-7226-901-1